aždoročně vzniká ve světě mnoho ambiciózních projektů, které po nadějném vykročení již po roce uvíznou na písku a skončí: pro malou iniciativu svých pořadatelů, nezájem veřejnosti či nedostatek finančních prostředků. Je potěšitelné, že to neplatí o mezinárodním polystylovém a polyžánrovém festivalu soudobé české a světové experimentální, jazzové a alternativní hudby konce 20. a počátku 21. století MusicOlomouc, jehož druhý ročník se koná od 19. do 29. dubna 2010. A velké plány se rýsují i do budoucnosti.
Na letošních koncertech, besedách a tvůrčích dílnách, které obohatí hudební život v Olomouci, bude představen průřez českou i zahraniční skladatelskou tvorbou z let 1990 až 2010. MusicOlomouc je festival skladatelský a v tomto ročníku na něm budou uvedeny skladby 19 českých a devíti zahraničních skladatelů. Jejich profily jsou otištěny v příslušných částech této programové brožury.
Již zde je však třeba se zmínit rovněž o některých interpretech. O tom, zda soudobé skladby zapadnou po prvním uvedení, anebo žijí dále, totiž spolurozhoduje nejen kvalita jejich kompoziční struktury, ale právě zájem a vůle interpretů. Ti novinkovou tvorbu dokáží svými interpretačními výkony u veřejnosti prosadit a případně i z průměrných kompozic učinit pozoruhodnou „záležitost“. Zažil jsem kdysi, jak Gidon Kremer na festivalu soudobé hudby zahrál jako přídavek několik stupnic, avšak tak sugestivně, že publikum nadšeně aplaudovalo. A naopak platí, že interpreti, kteří soudobou hudbu nehrají, anebo ji hrají špatně, vznikajícímu současnému umění neprospívají.